Uršula Sontheilová - Matka Shiptonová
když lodě plout budou pod mořem jako ryby čilé,
když člověk vzletí jako pták a po obloze létat bude,
pak polovina světa, v krvi hluboko pohřbená, zahyne.
zděné domy budou svítit slámou a poleny.
Na ně chystá se plánované války pěst,
oheň s mečem smýčí po zemi.
tak rychle, jak hbitý je mžik oka.
oblékat se jako muži, nosit kalhoty,
ostříhají si vlasy a zmizí i copy,
osedlají si koně obkroč, bez studu.
buďte si jisti, to přihodí se všem dosud živoucím,
naráz odumře láska a manželství vymizí,
ubude národů a nevinnost všem bude cizí...
bahnem, ledem a smrtí vydechnou.
Pak v jeden ráz město za městem země pohltí,
v zemích, o nichž já ještě nevím, těchto dní.
Pak přispěchají záplavy rychlých vod,
jež celou Zem změní v jediný blátivý brod.
Lidstvo mizící v močálu slizkosti
pro bližní své vydá jen steny úzkosti.
Velikášství své a úsměv, jež tvář mučí,
nakonec pohnou Bohu samému žlučí.
Země se rozestoupí, pukne Zem
a prchat bude člověk, král i s posledním otrokem.
V jakési zemi tak tuze vzdálené,
potloukat se budou hloučky ztracené,
nezbude jim nic než opustit vše, co znali,
maličko je jich na to, abychom je počítali.
Však země nová, z moří zrozená,
suchá, čistá, měkká a svobodná,
zbavená špíny lidstva a jeho mizérie,
zdrojem se stane nového člověka dynastie.
Leč ještě dříve, než se pokolení znovu zrodí,
stříbrný had vstoupí do těch dní.
Vyvrhne lidi dosud nikdy nespatřené,
aby se smísili s těmi, jež dosud nosí Země.
Jen chladná hlava těchto lidí může
osvítit mysl budoucího muže,
vstoupit do něj a ukázat mu jak
docela obyčejně žít a míti se rád
Už druhé děti, jež ta pokolení přinesou,
pochopí věci přirozeně tak jak jsou.
Dorostou spanilé, skromné a docílí
počátek Zlatého věku nových dní."
...
(převzato ze stránek magazínu Gnosis9.net, z knihy - Tom Kay: "Kdy přijde kometa", Knižní klub, Praha 1998)
